Helfštýn

Mohutné hradby Helfštýna, dobře viditelné i z Hranic, nenechají nikoho na pochybách, že se jedná o jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Jeho hradební zdi a věže vévodí vstupu do Moravské brány a upomínají na dobu, kdy hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska.

Helfštýn pravděpodobně vznikl koncem 13. století a jeho plocha dlouhá přibližně 50 m a široká 30 m byla už tehdy opevněna silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží a na severu prostým hradním palácem. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem s…

Mohutné hradby Helfštýna, dobře viditelné i z Hranic, nenechají nikoho na pochybách, že se jedná o jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Jeho hradební zdi a věže vévodí vstupu do Moravské brány a upomínají na dobu, kdy hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska.

Helfštýn pravděpodobně vznikl koncem 13. století a jeho plocha dlouhá přibližně 50 m a široká 30 m byla už tehdy opevněna silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží a na severu prostým hradním palácem. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem s ochranným příkopem. Až do 17. století byl hrad stále přestavován a rozšiřován, v závislosti na střídání jak majitelů, tak i stavebních slohů.

Zakladatelem Helfštýna byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy, který jej vybudoval na nejvyšších hřebenech nad řekou Bečvou poté, co se zmocnil části majetku pánů Drahotuš. Mezi Fridušovy významné následovníky v držení Helfštýna patřili zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Mohutnou gotickou pevností se stal na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař a další významnou přestavbu Helfštýna dal kolem r. 1474 provést Vilém z Pernštejna – poté, kdy byl hrad r. 1468 poškozen při obléhání vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Původní středověké sídlo se proměnilo na rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác za pánů z Vrbna a po konfiskaci jejich majetku v době pobělohorské připadl hrad kardinálu Františku z Ditrichštejna. Tehdy už byl pouhou vojenskou základnou a pevnost svých hradeb dobře prokázal za třicetileté války, kdy odolal útoku Dánů i Švédů. Pak byl záměrně pobořen, aby se nestal eventuální oporou nepřítele.

Znovu ožil v 19. století, kdy se objevily první snahy zpřístupnit jeho prostory veřejnosti. Na druhém nádvoří zde byly dokonce vybudovány hudební a taneční altány, kuželna a restaurace. Toto vybavení bylo nejspíše poškozeno větrem v roce 1859 a od roku 1865 byly společenské události na hradě zakázány. Jediným obyvatelem hradu byl myslivec, který měl byt ve věži nad druhou bránou. Další hostinec na hradě otevřeli až v roce 1895.

Posledním soukromým vlastníkem se stal Michal Karel z Althannu, kterému byl hrad zabaven roku 1945. V druhé polovině dvacátého století byl Helfštýn znovu rekonstruován, mnoho prací však probíhalo bez respektu k památkově ceněnému objektu a jeho historické podobě. Proměnilo se i Kravařské předhradí, upravené pro potřeby kovářů, kteří se na hradě pravidelně scházejí během setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Udržovací a rekonstrukční práce po roce 1990 už probíhají způsobem, který více respektuje historickou autenticitu, a v roce 2017 byla zahájena rekonstrukce hradního jádra plánovaná do roku 2019. Jejím cílem je statické zajištění zdiva, zpřístupnění paláce pomocí lávek a jeho zastřešení pískovaným sklem.

V areálu hradu se koná, kromě zmíněného Hefaistonu, díky kterému si Helfštýn postupně vytváří pozici prestižního centra uměleckého kovářství, celosezónně mnoho dalších kulturních a společenských akcí.

 



Helfštýn

Helfštýn

Hrad Helfštýn
Týn nad Bečvou 751 32

+420 581 797 093
helfstyn@prerovmuzeum.cz

adresa: Hrad Helfštýn
Týn nad Bečvou 751 32

telefon: +420 581 797 093

e-mail: helfstyn@prerovmuzeum.cz

web: www.helfstyn.cz

Související cíle:

Viadukty

Viadukty

Tunel ve Slavíči

Tunel ve Slavíči

Větrné a vodní mlýny

Větrné a vodní mlýny

Kostelíček

Kostelíček