Vojenské ústavy

Vojenské školství v Hranicích bylo součástí historie města přes sto let, prošla jím řada významných osobností a rozloha kasárenského areálu odpovídá významu, kterého hranické vojenské ústavy dosáhly. „Dostávalo se zde vzdělání synům z nejlepších rodin v zemi, kteří z internátu odcházeli na vysoké školy, nebo nastupovali vojenskou či státní službu a ve všech těchto případech, stejně jako ve styku s kruhy dobré společnosti, bylo zvláštním doporučením, že vyrostli v internátě v H.“, napsal jeden z nejslavnějších absolventů,…

Vojenské školství v Hranicích bylo součástí historie města přes sto let, prošla jím řada významných osobností a rozloha kasárenského areálu odpovídá významu, kterého hranické vojenské ústavy dosáhly. „Dostávalo se zde vzdělání synům z nejlepších rodin v zemi, kteří z internátu odcházeli na vysoké školy, nebo nastupovali vojenskou či státní službu a ve všech těchto případech, stejně jako ve styku s kruhy dobré společnosti, bylo zvláštním doporučením, že vyrostli v internátě v H.“, napsal jeden z nejslavnějších absolventů, spisovatel Robert Musil. K dalším patřili básník Rainer M. Rilke, režisér Erich von Stroheim, v éře Československé republiky vojáci Sergej Ingr, Otakar Jaroš, Alexander Korda, Heliodor Píka, Otakar Zahálka, v poválečném období např. olympionik Emil Zátopek, o němž se traduje, že běh trénoval na půlkilometrové chodbě akademie. V hranické vojenské rezervní nemocnici, která přechodně existovala v areálu kasáren, pracovala v roce 1915 Edith Steinová, svatořečená roku 1998.

Areál o rozloze takřka 21 hektarů vznikal postupně. Nejprve byla vystavěna budova výchovného ústavu, poté budova jezdecké školy a v letech 1858–1860 byl mezi ně umístěn dům pro důstojníky. Tím vznikla souvislá řada budov s průčelím dlouhým 538 metrů. Severním směrem se pak areál rozrůstal o cvičiště, jízdárnu, plynárnu, nemocnici, hřbitov, kapli a další budovy. Město Hranice vystavělo v blízkosti areálu na konci 19. století ještě zeměbranecká kasárna, důstojnickou budovu a kasárna domobrany, v roce 1936 pak přibyla budova velitelství 8. divize a důstojnických bytů. V zahradě drahotušského domu čp. 430 naproti domu pro důstojníky se nachází hodnotný barokní kříž z roku 1745 a uvnitř areálu stojí novogotická kaple sv. Barbory, patronky dělostřelců, z let 1862–1863.

Vyšší výchovný ústav vojenský byl v roce 1851 zřízen z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. a o dva roky později také Jezdecká škola eskadronní. Hned roku 1856 byly však ústavy zrušeny a do volných budov se nastěhovala z Olomouce Dělostřelecká akademie, později Vojenská škola technická, kterou pak na čtyři desetiletí (1875–1918) vystřídala Vyšší vojenská reálka a Jezdecká škola kadetní. Po rozpadu Rakouska-Uherska se v nově vzniklém Československu nepočítalo se stálou armádou a hranické vojenské ústavy měly být podle zahraničních vzorů přetvořeny na vojenskou akademii, na jejíž koncepci se podíleli prezident T. G. Masaryka, básník J. S. Machar a francouzský generál E. D. A. Mittelhauser. V druhé polovině 20. století zde sídlila v různých formách výcviková střediska pro dělostřelectvo.

Od roku 2004 je v budovách bývalé akademie umístěn 71. mechanizovaný prapor a velitelství 7. mechanizované brigády. Kasárna jsou dnes pojmenována po hrdinovi protifašistického odboje Otakaru Zahálkovi.

V budově jezdecké školy je umístěna Pamětní síň odbojů. Otevřena je každou první středu v měsíci od 14 do 17 h a ve státní svátky od 9 do 15 h.


Vojenské ústavy

Vojenské ústavy

Související cíle:

Zámek

Zámek

Synagoga

Synagoga

Stará radnice

Stará radnice

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Městské hradby

Městské hradby