Židovský hřbitov

Na židovském hřbitově se pohřbívalo naposledy v roce 1965 a v té době už byl dva roky památkově chráněn. Přesto však roku 1989 chybělo málo a byl srovnán se zemí. Město, které chátrající hřbitov v roce 1984 koupilo, se rozhodlo přeměnit jej v park a zachovat jen umělecky hodnotné náhrobky. Bez ohledu na tento záměr však začala demolice hřbitova, která zasáhla 70 % plochy. Podařilo si ji naštěstí zastavit a hned v roce 1990 zahájit rekonstrukci. Množství pomníků bylo ale zcela zničeno nebo poškozeno a…

Na židovském hřbitově se pohřbívalo naposledy v roce 1965 a v té době už byl dva roky památkově chráněn. Přesto však roku 1989 chybělo málo a byl srovnán se zemí. Město, které chátrající hřbitov v roce 1984 koupilo, se rozhodlo přeměnit jej v park a zachovat jen umělecky hodnotné náhrobky. Bez ohledu na tento záměr však začala demolice hřbitova, která zasáhla 70 % plochy. Podařilo si ji naštěstí zastavit a hned v roce 1990 zahájit rekonstrukci. Množství pomníků bylo ale zcela zničeno nebo poškozeno a chyběla také potřebná dokumentace. Poškozená plocha hřbitova byla tedy pietně upravena a pohřební stély volně osazeny. Roku 1991 byl hřbitov prohlášen za kulturní památku a veřejnosti zpřístupněn roku 1994. Dnes je možné jej navštívit na požádání v MIC nebo v Galerii Synagoga, které zájemcům zapůjčí klíč.

Hřbitov byl založen nedlouho poté, co první Židé přišli do Hranic. V roce 1637 byla potvrzena existence samostatné židovské obce, přičemž je zmíněna již existující „pohřební zahrada za městem“. Nesloužil jen pro potřeby hranické židovské komunity, byli zde pohřbíváni i souvěrci z blízkého okolí města.

Mezi pohřbenými nacházíme řadu zajímavých a významných osobností, které se pojily buď s historií Hranic nebo měly vazbu ke světově proslulým jménům, jako hrob Oskara Kafky (1884–1901), bratrance spisovatele Franze Kafky, Lotti Singerové (1820–1899), matky encyklopedisty Isidora Singera, či nedochovaný dětský hrob Julia Freuda (1856–1858), bratra zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 5445 (v křesťanském letopočtu to je 1684/1685) a patří Jeklovi, synu Natana Fajtla, a jeho ženě Chaně. Většina náhrobků vznikla ve druhé polovině 19. století a nápisy na nich jsou většinou v hebrejštině; objevuje se i němčina a několik náhrobků z 20. století má český text. Symboly na náhrobcích se většinou vztahují k osobě zemřelého, nejčastěji se vyskytují žehnající ruce u těch, kteří odvozovali svůj původ od chrámových kněží (kohenů), konvice na stélách potomků chrámových pomocníků (levitů), na několika pomnících vidíme tzv. korunu dobrého jména nebo koruny tóry. Žena jménem Levia (hebrejsky Lvice) Sonntagová má na pomníku figuru lvice, na stéle Pesacha Taubera (německy Holuba) je zobrazen holub. Na několika pomnících z první poloviny 20. století se objevuje Davidova hvězda, která může symbolizovat příslušnost zemřelého k sionistickému hnutí.


Židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Zborovská 1109
753 01 Hranice

adresa: Zborovská 1109
753 01 Hranice

Související cíle:

Zámek

Zámek

Stará radnice

Stará radnice

Synagoga

Synagoga

Vojenské ústavy

Vojenské ústavy

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Městské hradby

Městské hradby