Po stopách továrníka Antonína Kunze

K výjimečným osobnostem Hranic patřil továrník Antonín Kunz, muž, který v roce 1883 založil významnou firmu na výrobu čerpadel – První moravskou továrnu na vodovody a pumpy.

Antonín Kunz se narodil v roce 1859 v Plzni a do Hranic se rodina přestěhovala v roce 1883. Vyučený zámečník Antonín zde se svým otcem zřídil vlastní dílnu na výrobu a opravu hospodářských strojů. Ta sídlila v Horní ulici č. p. 355 (dnešní třída 1. máje) v místě, kde nyní stojí supermarket Albert.

Firmu vybudoval od nuly

Od počátku 80. let 19. století začal Kunz svou výrobu postupně rozšiřovat. Zaměřil se na výrobu vodních čerpadel a pump. Díky studijním cestám a zvyšování své odbornosti vytvořil se svými zaměstnanci nové technologie a postupy pro konstrukci celosvětově známých větrných kol. Ty byly nejdříve dřevěné, později byly vyráběné z oceli. Posledním funkčním čerpadlem tohoto typu je americké větrné kolo v Radíkově.

O několik let později však začala být malá nádvorní kůlna nedostačující. Proto byl areál firmy roku 1892 přemístěn na druhý konec dnešní třídy 1. máje, kde Kunz odkoupil pozemky a nechal postavit nové tovární budovy a sídlo firmy. Celý objekt je dnes znám jako Kunzova vila. Reprezentativní sídlo bylo postaveno v roce 1897 podle projektu architektů Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného.

O továrníkovi bylo známo, že neměl příliš dobré vztahy s německým vedením města, a proto místo vídeňských stavitelů zvolil raději architekty z Prahy.

Kunzova vila

Kunzova vila je přepychová novobarokní budova plná zlatých zdobných detailů, figurálních soch a štukové výmalby. Vzhled interiéru je inspirován Kunzovým podnikáním, proto ve vile najdeme postavy z antické mytologie, které mají návaznost na vodstvo, jako například postavy Neptunů. Vnitřnímu prostoru také dominuje jednoramenné bohatě zdobené schodiště. Štukovaná budova byla vystavěna především pro kanceláře, své místo zde ale našel i byt Antonína Kunze. Díky vzhledu vily, který je doplněn věží i přízemní terasou, je budova zapsána mezi slavné vily Olomouckého kraje a je památkově chráněna.

Kunzov

Podle historických pramenů byl Antonín Kunz často považován za podivína, který se rád stylizoval do role aristokrata, a působil výstředně, což dokládá i stavba menšího ze dvou zamýšlených hrádků, a to novogotického hrádku Kunzov nedaleko Hrabůvky. Toto rodinné sídlo vybudoval v letech 1907 až 1908. Vzhled hrádku je inspirován romantickým středověkem, nese ale také prvky secese a gotiky. Šestiboká stavba je ze všech stran obehnána vysokou kamennou zdí zakončenou na vrchní části cimbuřím.

Vnější ochranu areálu dotvářejí i kulaté věže a mohutná vstupní brána s padací mříží. Nechybí pohádkové postavy, jako jsou sochy rytířů, čertů, čarodějnic a černokněžníků, ale také lvi se svatováclavskou korunou a s národními erby.

Od roku 2007 je Kunzov na seznamu kulturních památek. V průběhu let se zde často střídali majitelé. Současným vlastníkem je společnost Kunzov s. r. o., která provádí rozsáhlou rekonstrukci vnitřního i venkovního prostranství. V místě by měl vzniknout turisticky možná přitažlivý, avšak pitoreskní, až kýčovitý rekreační objekt, který bude zahrnovat restauraci a wellness centrum, s možností ubytování.

Největší zaměstnavatel

Antonín Kunz patřil s počtem 500 zaměstnanců k největším zaměstnavatelům v kraji. Byl inovátorem a průkopníkem ve svém oboru a jeho výrobky a vynálezy byly distribuovány i do zahraničí, kde získávaly mezinárodní ohlas.

Pokus o sebevraždu

Kombinace velkého tlaku na výrobu, neplnění dohodnutých termínů a zakázek, finanční problémy podniku a neúspěch s větrnými motory Samson dovedla v roce 1910 Antonína Kunze až k pokusu o sebevraždu.

V Praze na Karlově mostě se postřelil. Na následky zranění nakonec podlehl ve věku pouhých 50 let. Antonín Kunz byl po své smrti pochován na hřbitově kostela Narození Panny Marie. V rodinné hrobce je uložen společně se svou druhou manželkou Ludvikou a synem Antonínem. Pomník byl navržen sochařem Františkem Úprkou a v prostranství Kostelíčku ho najdeme pod číslem 271-274.

Provoz továrny díky silné iniciativě tehdejšího starosty města Hranic Františka Šromoty nebyl zastaven a podnik se přeměnil na akciovou společnost v čistě české pravomoci. Po konci 2. světové války byla firma znárodněna a dnes na tradici výroby vodních čerpadel navazuje společnost Sigma Pumpy Hranice. Odkaz továrníka Kunze tak zůstává nadále zachován.

Příběh Antonína Kunze je příběhem o píli, šikovnosti, odvaze. O tom, jak se z vyučeného zámečníka stal člověk, jenž dával práci více než 500 obyvatel Hranic. Je to příběh vlastence, člověka, který se angažoval v národnostním hnutí. Ve všech jeho sídlech nalézáme slovanské a české nápisy a symboly.

Trasa

Pokud se rozhodnete jednotlivé cíle Kunzovy historie navštívit, můžete celou trasu projít pěšky nebo projet na kole. Od Kostelíčku, kde se nachází Kunzova rodinná hrobka, se po zelené turistické trase dostanete až na Masarykovo náměstí. Podél zeleného značení vede i cyklotrasa Greenways, kterou se snadno dostane do centra.

Kunzova vila i původní dílna se nacházejí na třídě 1. máje, někdejší Horní ulici, nedaleko centra města. Nejprve minete supermarket Albert, v jehož levé části se rozprostírala původní Kunzova dílna. Hned za kruhovým objezdem se nachází do zelena zbarvená Kunzova vila, v jejímž areálu továrna sídlila. O kus dál se napojíte na červenou pěší trasu, kopírující cyklostezku. Obě vás podél Uhřínovského potoka budou směrovat až k hrádku Kunzov a poté i do Radíkova. Tam už na vás bude v rodinné zahradě čekat jediné zachované větrné čerpadlo z Kunzovy dílny.