Kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Mohutná barokně klasicistní stavba kostela Stětí sv. Jana Křtitele vévodí hranickému náměstí od poloviny 18. století. Kostel nechali postavit tehdejší majitelé panství Dietrichsteinové, jejichž znak dodnes zdobí průčelí kostela. O stavbě bylo rozhodnuto poté, co definitivně pro špatný technický stav dosloužil kostel na sousedním náměstíčku (dnešní Školní náměstí).

Stavělo se po dobu devíti let, vždy od dubna do října a přes zimní měsíce byla stavba zakonzervována. Hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1763 a dalšího roku, druhou neděli
po sv. Duchu (tj. 24. června), byl kostel slavnostně vysvěcen.

Kostel je cenný jak architektonicky, tak i výzdobou interiérů, dotvořenou v průběhu druhé poloviny 18. století. Za zmínku mezi hodnotnými obrazy a sochami stojí zejména obraz stětí sv. Jana Křtitele nad hlavním oltářem, který namaloval roku 1762 brněnský malíř rakouského původu Josef Stern, a vitrážová okna s postavami blahoslavené Anežky České a bl. Jana Sarkandera z roku 1887. Hlavní obraz bočního oltáře Příbuzenství Kristova, stejně jako nadobraz se svatým Jiřím maloval olomoucký malíř Josef F. Pilz. Dříve na tomto oltáři stála gotická socha Panny Marie Hranické, přenesená sem v roce 1953 z hranického Kostelíčka.

Na bočním oltáři umírajícího sv. Josefa je mimo jiné umístěna prosklená rakev s postavou sv. Teodora. Ostatky tohoto světce z doby římského pronásledování křesťanů byly do Hranic přivezeny v roce 1763, umístěny byly do starého farního kostela na Školním náměstí a v roce 1766 byly přeneseny do nového kostela. V roce 1994 byly odcizeny.
Nejstarším obrazem v kostele je Pieta z roku 1658 malíře Jana Geřpického. Obraz je umístěn na bočním oltáři v jediné kapli kostela a byl sem přenesen ze starého farního kostela na Školním náměstí.

Obdélník v podlaze chrámové lodi je vstupem do krypty kostela a připomínkou doby, kdy ještě trvala tradice pohřbívání významných zemřelých přímo v kostele. Zde se první pohřeb uskutečnil už před vysvěcením kostela v roce 1763, poslední pak roku 1782. Krypta byla naposledy otevřena ve 40. letech 20. století.

Ze starého kostela byly přemístěny rovněž zvony, jednoznačně nejstarší předměty, které se zde nacházejí. Dva hlavní zvony, vážící 1,68 t, pocházejí z roku 1499 a 1506. V lucerně velké věže je umístěn tzv. umíráček (rok 1703) a v malé, tzv. sanktusové věžičce je umístěn zvonek (rok 1829).