Gallašův dům

Dům č. p. 170 na Gallašově ulici — nemovitá kulturní památka Zapsaná ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod evidenčním číslem 3169

Jedná se o volně stojící objekt, jehož nedílnou součástí je i menší dům, původně sloužící jako výměnek. Stavební historie domu souvisí s osidlováním a výstavbou převážně statků na původním předměstí města. Z dobových plánů města známe už jen nynější půdorys domu včetně vedlejšího výměnku a rozlohu pozemku. Lze předpokládat, že ke stavební činnosti došlo někdy před rokem 1730.

Nejstarší částí domu je středový trakt z raného baroka, s dochovanou černou kuchyní a topnými otvory. Tato část domu byla pravděpodobně součástí většího stavení, které se ale bohužel nedochovalo a neznáme ani jeho přibližný stav ze starší plánové dokumentace. V období baroka, v 18. století, došlo k přístavbě nynějšího levého traktu domu s částečně dochovanými trámovými stropy a vstupní klenutou místností. Pravá část domu je klasicistní přístavba s dochovanými trámovými stropy. Střední nejstarší část domu je vyzděna ze smíšeného zdiva ( kámen, pálená cihla ), krajní trakty jsou z nepálených cihel. Okenní otvory jsou zachovány původní se záklenky. Okna, dveře, stavební kování jsou atypické výrobky, které svým tvarem a barevností respektují původní jen z malé části dochované prvky. Střecha domu je dominantní sedlová s polovalbou, původní krytinou byl zřejmě dřevěný štípaný šindel ( dle dochovaných dobových fotografií ), dnešní krytina je z přírodní štípané břidlice.

Mezi významné architektonické články domu patří dochovaná dispozice domu, trámové stropy, černá kuchyně ve střední části domu, malý klenutý sklípek z raného baroka, okenní záklenky, valbová střecha, klenby ve středním traktu domu, malba iluzivního okna na jižní fasádě střední části domu, pamětní deska J. H. A. Gallaše na průčelí, dochované řemeslné detaily (rozeta kování apod.) a fragmenty dobových kachlových kamen a pecí.

Josef Heřman Agapit Gallaš se v roce 1786 stal vrchním lékařem generálního štábu ve Vídni. Kromě lékařského zaměření byl také spisovatelem a malířem. V roce 1791 se trvale usídlil v rodných Hranicích. Zemřel v roce 1840 a byl pochován na městském hřbitově.