kategorie: Památky / okolí
Hranicko je krajem větrných mlýnů. Ještě v 19. století se tato oblast z důvodu velkého množství větrných mlýnů nazývala Moravským Holandskem, tehdy zde bylo neuvěřitelných 70 staveb.
Na Hranicku dnes zůstaly tři a k jejich obhlídce lze využít i cyklotras, které jednotlivá místa propojují. Trasy větrných, ale i vodních mlýnů jsou označeny informačními cedulemi a cyklomapou, jsou doplněny lavičkami, stojany a celkově dobře vybaveny pro turistické služby.
Nejzachovalejším dřevěným sloupovým větrným mlýnem německého typu v Česku je mlýn u č. p. 78 nad obcí Partutovice (původně zde v obci byly…
Hranicko je krajem větrných mlýnů. Ještě v 19. století se tato oblast z důvodu velkého množství větrných mlýnů nazývala Moravským Holandskem, tehdy zde bylo neuvěřitelných 70 staveb.
Na Hranicku dnes zůstaly tři a k jejich obhlídce lze využít i cyklotras, které jednotlivá místa propojují. Trasy větrných, ale i vodních mlýnů jsou označeny informačními cedulemi a cyklomapou, jsou doplněny lavičkami, stojany a celkově dobře vybaveny pro turistické služby.
Nejzachovalejším dřevěným sloupovým větrným mlýnem německého typu v Česku je mlýn u č. p. 78 nad obcí Partutovice (původně zde v obci byly tři). Maršálkův mlýn je technickou památkou a na jeho stavbu v roce 1837 byly použity části staršího mlýna, jak prozrazuje letopočet 1783 na některých trámech. Mlýn, který je dědictvím rodiny Maršálků, má zcela zachované vnitřní zařízení a je plně schopen provozu. Nachází se zde soukromé muzeum.
Další mlýn, jehož zařízení je plně provozuschopné, najdeme v obci Skalička. Jedná se o Červekův větrný mlýn a jde rovněž o sloupový dřevěný mlýn německého typu, postavený na počátku 19. století, opět s použitím částí staršího mlýna z roku 1786, a do Skaličky byl přemístěn z nedalekých Dřevohostic. Tento, svými rozměry největší větrný mlýn v Česku, patří rodině Červeků a naposledy byl v provozu toku 1966. I zde je rodinné muzeum.
V Porubě, místní části Hustopeč nad Bečvou, se nachází Větrný mlýn Poruba holandského typu, postavený roku 1853 z cihel v klasické podobě komolého kužele, jehož stísněné přízemí kdysi sloužilo k bydlení. K pohonu mlýna v případě bezvětří sloužil v pozdější době elektromotor. K mlýnu sice vede přístupová cesta, ale stavba se nachází na soukromém pozemku, navíc v areálu vepřína.
Cyklotrasy nás vedou také k vodním mlýnům, takže za zmínku stojí vodní mlýn v nedaleké Stříteži nad Ludinou. Mlýn zvaný Humplíkův byl používán ještě v 50. letech minulého století, v omezeném provozu, a to hlavně na šrotování obilí. Na vodním toku Ludiny se v obci nachází ještě Pečivův mlýn, jehož existence je doložena z roku 1569, avšak ve skutečnosti byl využíván jen minimálně. Interiéry obou mlýnů nejsou přístupné veřejnosti.
Na okraji malebné obce Spálov se nachází nejmenší větrný mlýn v České republice tzv. Balerův mlýn. V provozu byl až do roku 1938, kdy František Baler vážně onemocněl a o dva roky později zemřel. Od té doby mlýn chátral. To se však začalo od roku 2007 měnit. K záchraně nejmenšího větrného mlýna v ČR spojili síly majitelka mlýna paní Ludmila Jemelková, Kruh přátel větrných mlýnů při Technickém muzeu v Brně a městys Spálov se starostkou paní Marii Flodrovou. V srpnu roku 2012 byl mlýn slavnostně znovuotevřel a zpřístupněn veřejnosti.
Stavba větrného mlýna má u země průměr 3,2 metrů, u hlavy zdi, 2,47 metrů. Stěny vysoké 3,6 metrů jsou z cihel o tloušťce 15 centimetrů. Střecha je nepůvodní.
Kdo by si chtěl malinký mlýn prohlédnout i zevnitř, může si vyzvednout klíče na úřadě městyse Spálov.
Dodnes plně funkční čerpadlo s větrnou turbínou stojí v obci Radíkov nedaleko Hranic. Americké větrné kolo se skládá z větrného oběžného kola a 30 lopatek. Kolo je zavěšené na stožáru konstrukce, které pohánějí vodní pístové čerpadlo.
Větrné čerpadlo bylo postaveno roku 1932 a je jediným nepřetržitě fungujícím vodním čerpadlem na větrný pohon v ČR. Pochází z dílny Antonína Kunze, inovátora v oblasti větrné a vodní energie.
adresa: Partutovice, Skalička, Poruba, Střítež nad Ludinou