Helfštýn

Mohutné hradby Helfštýna, dobře viditelné i z Hranic, nenechají nikoho na pochybách, že se jedná o jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Jeho hradební zdi a věže vévodí vstupu do Moravské brány a upomínají na dobu, kdy hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska.

Helfštýn pravděpodobně vznikl koncem 13. století a jeho plocha dlouhá přibližně 50 m a široká 30 m byla už tehdy opevněna silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží a na severu prostým hradním palácem. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem s…

Mohutné hradby Helfštýna, dobře viditelné i z Hranic, nenechají nikoho na pochybách, že se jedná o jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Jeho hradební zdi a věže vévodí vstupu do Moravské brány a upomínají na dobu, kdy hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska.

Helfštýn pravděpodobně vznikl koncem 13. století a jeho plocha dlouhá přibližně 50 m a široká 30 m byla už tehdy opevněna silnou hradební zdí, doplněnou na jihu mohutnou okrouhlou věží a na severu prostým hradním palácem. Celý areál hradu byl obehnán širokým parkánem s ochranným příkopem. Až do 17. století byl hrad stále přestavován a rozšiřován, v závislosti na střídání jak majitelů, tak i stavebních slohů.

Zakladatelem Helfštýna byl slezský šlechtic Friduš (Fridrich) z Linavy, který jej vybudoval na nejvyšších hřebenech nad řekou Bečvou poté, co se zmocnil části majetku pánů Drahotuš. Mezi Fridušovy významné následovníky v držení Helfštýna patřili zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Mohutnou gotickou pevností se stal na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař a další významnou přestavbu Helfštýna dal kolem r. 1474 provést Vilém z Pernštejna – poté, kdy byl hrad r. 1468 poškozen při obléhání vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Původní středověké sídlo se proměnilo na rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlý palác za pánů z Vrbna a po konfiskaci jejich majetku v době pobělohorské připadl hrad kardinálu Františku z Ditrichštejna. Tehdy už byl pouhou vojenskou základnou a pevnost svých hradeb dobře prokázal za třicetileté války, kdy odolal útoku Dánů i Švédů. Pak byl záměrně pobořen, aby se nestal eventuální oporou nepřítele.

Znovu ožil v 19. století, kdy se objevily první snahy zpřístupnit jeho prostory veřejnosti. Na druhém nádvoří zde byly dokonce vybudovány hudební a taneční altány, kuželna a restaurace. Toto vybavení bylo nejspíše poškozeno větrem v roce 1859 a od roku 1865 byly společenské události na hradě zakázány. Jediným obyvatelem hradu byl myslivec, který měl byt ve věži nad druhou bránou. Další hostinec na hradě otevřeli až v roce 1895.

Posledním soukromým vlastníkem se stal Michal Karel z Althannu, kterému byl hrad zabaven roku 1945. V druhé polovině dvacátého století byl Helfštýn znovu rekonstruován, mnoho prací však probíhalo bez respektu k památkově ceněnému objektu a jeho historické podobě. Proměnilo se i Kravařské předhradí, upravené pro potřeby kovářů, kteří se na hradě pravidelně scházejí během setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Udržovací a rekonstrukční práce po roce 1990 už probíhají způsobem, který více respektuje historickou autenticitu. Od roku 2017 do podzimu 2020 na hradě probíhala rekonstrukce hradního jádra. Jejím cílem bylo statické zajištění zdiva, zpřístupnění paláce pomocí lávek a jeho zastřešení pískovaným sklem.

V areálu hradu se koná, kromě zmíněného Hefaistonu, díky kterému si Helfštýn postupně vytváří pozici prestižního centra uměleckého kovářství, celosezónně mnoho dalších kulturních a společenských akcí.

 



Helfštýn

Helfštýn

Hrad Helfštýn
Týn nad Bečvou 751 32

+420 581 797 093
helfstyn@prerovmuzeum.cz

adresa: Hrad Helfštýn
Týn nad Bečvou 751 32

telefon: +420 581 797 093

e-mail: helfstyn@prerovmuzeum.cz

web: www.helfstyn.cz

Související cíle:

Viadukty

Viadukty

Kostelíček

Kostelíček

Větrné a vodní mlýny

Větrné a vodní mlýny

Římský most

Římský most

Tunel ve Slavíči

Tunel ve Slavíči

Dřevěný kostelík v Lipné

Dřevěný kostelík v Lipné