Černotínská vápenka

První písemné zmínky o pálení vápna v prostorách vápenky pochází již z roku 1533. Tehdy se pálilo v jednokomorové peci, později pak v dvoukomorové. V roce 1872 se začalo denně pálit vápno ve čtrnáctikomorové peci s dřevěnou nástavbou (dnešní kruhové vápence). Pracovníci postupovali v kruhu. Zatímco někteří ukládali do jedné z komor k vypálení vápenec, v dalších, zazděných, již probíhal proces pálení a poté chladnutí, jiní z poslední komory vypálené vápno vybírali. Tato ruční, fyzicky namáhavá a málo efektivní práce trvala přes sto let –…

První písemné zmínky o pálení vápna v prostorách vápenky pochází již z roku 1533. Tehdy se pálilo v jednokomorové peci, později pak v dvoukomorové. V roce 1872 se začalo denně pálit vápno ve čtrnáctikomorové peci s dřevěnou nástavbou (dnešní kruhové vápence). Pracovníci postupovali v kruhu. Zatímco někteří ukládali do jedné z komor k vypálení vápenec, v dalších, zazděných, již probíhal proces pálení a poté chladnutí, jiní z poslední komory vypálené vápno vybírali. Tato ruční, fyzicky namáhavá a málo efektivní práce trvala přes sto let – do roku 1976. Poté co v kruhové vápence v roce 1976 bylo naposledy vypáleno vápno, začal objekt sloužit jako sklad brambor pro Zemědělské družstvo Hustopeče nad Bečvou. V roce 1994 byla vápenka prohlášena za technickou památku.


Černotínská vápenka

Černotínská vápenka

Související cíle:

Viadukty

Viadukty

Helfštýn

Helfštýn

Zámek Hustopeče nad Bečvou

Zámek Hustopeče nad Bečvou

Dřevěný kostelík v Lipné

Dřevěný kostelík v Lipné

Hrad Kunzov

Hrad Kunzov

Větrné a vodní mlýny

Větrné a vodní mlýny